U knih je nula osvobození, ne sazba

Stejné číslo znamená v různých zemích různé věci, a nula je toho nejhezčí příklad.

Co platí v Česku

§ 47 zákona o DPH zná dvě sazby: základní 21 % a sníženou 12 %. Jednu sníženou, ne dvě — dřívějších 15 a 10 % bylo sloučeno, takže číslo z paměti je tu špatně. Podobně jako ve Finsku, kde snížená sazba šla ze 14 na 13,5 %: kdo si pamatuje starou, počítá špatně.

Knihy, tištěné i elektronické, jsou na nule. Ale nula tu není třetí sazba. Je to osvobození od daně s nárokem na odpočet podle § 71i — tedy jiný mechanismus, který stojí vedle sazeb.

Proč na tom záleží

Protože „sazba nula“ a „osvobození s nárokem na odpočet“ se v účetnictví chovají jinak. Vyberete-li knihu jako sazbu nula, daň na výstupu vyjde stejně — nula je nula — ale nárok na odpočet se ošetří špatně. A žádný řádek faktury přitom nezahlásí chybu. Zjistí se to při přiznání, pokud vůbec.

A v Irsku je to naopak

V Irsku je nulová sazba domácí sazba na seznamu zboží ze Schedule 2: chleba, zelenina, masо, knihy, novinу, dětské oblečení, zdravotnické pomůcky. Vybíráte ji na řádku faktury jako každou jinou sazbu.

V Polsku je nula zase status s nárokem na odpočet, jako u nás.

Tři země, stejné číslo, dva různé mechanismy — a nelze to odvodit ze souseda. Proto to máme napsané u každé země zvlášť a proto to říkáme naplno: vedeme jednu sadu sazeb na zemi a tento rozdíl sami nerozpoznáme.

Zdroje

Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, § 47 a § 71i; znění čtené 27. září 2026 v reprodukci paragrafu. Úplné znění na zakonyprolidi.cz se utnulo před § 47 a stránka Finanční správy odpověděla chybou 404 — proto reprodukce, a proto to tu stojí.